Inkontinence a těhotenství

Výskyt inkontinence moči se kontinuálně zvyšuje s věkem, s výjimkou jednoho období života ženy, ve kterém pozorujeme prudké navýšení následované opětným sestupem. Inkriminovaným obdobím je doba těhotenství a časné poporodní období. Vztah močové inkontinence a vaginálního porodu je dobře znám a v posledních letech i velmi zevrubně studován na vědecké úrovni. Nicméně i těhotenství samo o sobě velmi významně ovlivňuje výskyt močové inkontinence. Příčiny tohoto vlivu jsou jistě multifaktoriální – zahrnují změny anatomické (např. vliv rostoucí dělohy či tlak naléhající hlavičky plodu) i změny funkční (hormonální).

Výskyt močové inkontinence u nullipar (žen, které doposud ještě nerodily) do 35 let věku je udáván v rozmezí 3–8 %, avšak výskyt močové inkontinence u prvorodiček v průběhu těhotenství bývá popisován čísly o řád vyššími – bývá dokumentován v rozmezí 23–70 %. V některých studiích byly dokonce identifikovány rizikové faktory pro výskytinkontinence v graviditě (např. rasa, věk ženy, obezita nebo kouření).

Svého maxima dosahuje výskyt močové inkontinence v období kolem porodu a časně po něm, tento vrchol je následován postupným poklesem výskytu v průběhu šestinedělí a dalších poporodních týdnech. Velká většina žen se poté (v období 3–6 měsíců po porodu) vrací k normálu – inkontinence spontánně mizí a její výskyt se navrací zcela zpět ke stavu před těhotenstvím. Nicméně některé změny nastalé v průběhu těhotenství a porodu zůstávají ukryty „pod pokličkou" a mohou se projevit ve vyšším věku inkontinencí moči či jinými poruchami statiky pánevního dna(sestup pánevních orgánů – dělohy, poševních stěn atd.). I přes nespornou významnost vaginálního porodu coby rizikového faktoru pro rozvoj ženské močové inkontinence bychom neměli podléhat představě, že kdyby nebylo vaginálního porodu, nebylo by inkontinence. I žena, která rodila výhradně císařským řezem, může být postiženamočovou inkontinencí, a dokonce i žena, která nikdy v životě nebyla těhotná, může být inkontinentní.

Doposud jsme v souvislosti s těhotenstvím a porodem zvažovali stresovou inkontinenci moči a syndrom hyperaktivního močového měchýře jakožto dominantní formy ženské močové inkontinence v naší populaci. Nicméně z hlediska celosvětového je potřeba zmínit se ještě o zcela jiné formě močové inkontinence, a to o formě „extrauretrální", při které moč neodchází mimovolně močovou trubicí, ale píštělí, která vznikla důsledkem extrémního prodloužení porodu – jedná se o případy tzv. „obstructed labour – nepostupujícího porodu" – u žen rodících v podmínkách rozvojových zemí bez dostatečné porodní asistence. Namnoze tak dochází dlouhodobým ischemizujícím (odkrvujícím) tlakem hlavičky k formaci mutilující (znetvořující) porodnické píštěle, která pak v podmínkách neadekvátní zdravotní péče strašlivým způsobem ženu handicapuje po celý zbytek života.

34

Vyhledat lékaře

Vyberte kraj
34