Sestup pánevních orgánů a OAB u žen

Ponecháme-li stranou – z hlediska celé populace – nejčastější příčinu subvezikální obstrukce, kterou bezpochyby jenezhoubné zvětšení prostaty, musíme zmínit i další možnosti. Pro obě pohlaví připadá v úvahu např. zúžení močové trubice; u ženské poloviny populace pak nemůžeme opomenout sestup pánevních orgánů, konkrétně sestup přední poševní stěny, do které se klene i močový měchýř – v takovém případě hovoříme o tzv. cystokéle.

Ztížené vyprazdňování močového měchýře, které je v těchto případech dáno změněnými anatomickými podmínkami, vede v nadměrné aktivitě svalu tvořícího stěnu močového měchýře a zůstávání moči v močovém měchýři i po vymočení. U těchto pacientek často zaznamenáváme mimo příznaků typických pro hyperaktivní močový měchýř také příznaky opačného charakteru; pacientka často musí „poposedávat" na toaletě, či si dokonce sama prsty vracet sestupující poševní stěnu do původní polohy, aby vůbec mohla vyprázdnit svůj močový měchýř. Častokrát již bylo prokázáno, že obnovení správné polohy pánevních orgánů může významnou část pacientek trpících symptomatologií hyperaktivního měchýře zcela zbavit jejich trápení. Mezi posledními o obdobných výsledcích referovali britští autoři v květnovém čísle časopisu International Urogynecology Journal, což je oficiální časopis International Urogynecological Association a British Society of Urogynaecology. Autoři nalezli ve svém souboru úspěšnost u zhruba poloviny pacientek, tj. u cca 50 % pacientek došlo k úplnému ústupu příznaků OAB po rekonstrukci sestupu přední poševní stěny (cystokély). Z uvedeného jednoznačně vyplývá důležitost gynekologického vyšetření u pacientek vykazujícíchpříznaky hyperaktivního močového měchýře.

Shutterstock 283916525

Vyhledat lékaře

Vyberte kraj
Shutterstock 283916525